Hodnocení parťáku

Igor Brezovar

Ahoj, rad bych uvedl sve zkušeností. Nejdřive přilba

Cestu kolem světa jsem objel s helmu Lazer. Byla to má první sklapěcí helma, a byl jsem s ní nadšen, do doby než jsem po 300.000 najetich kilometrech získal helmu Schuberth. Musím podotknout, že jsem si po dobu celych 300.000km myslel, že to tak musí byt. Helma byla helma hlučna, byla my helma volna a že pří nadzvednutí plexí bylo samozřejmě, že my hlavu zatahovalo dozadu... Mělo to ovšem jednu vyhodu, jsem zistil pozdě: Když jsem ve světě chtěl ignorovat ležicí a nic nedělajicí arabske a africke policajty na ček pointech, tak jsem helmu otočil silně doleva, jako že koukam doleva a jako že nevidim policajty jak namě mavají, ve skutečnosti jsem se dival dopředu, aby mi pod kola nic nehodily... Tak mi ta prvni helma byla velka.

A ted je to jina pisnička. Žadny hluk, žadne vybrace plexi, žadne zatahovaní hlavy dozadu a hlavně si konečně mužu v klidu bez hluku z venku poslouhat sve oblibene pisničky. Helma mi krasně těsni. Mam s ní najeto přes 100.000km, a helma je jak nova. Přiznam se, že mí prvních 80.000km do helmy padaly kapky děště, ktere mi pak nepřijemně stykaly po obličejí a svědělo-šimralo mě to. Fakt mě to sralo. Ale když jsem volal do Geneze, aby my vyměnili plexi, tak mi z usměvem poradily, že musím plexi z levou ruku vice přimačknout dolu než zaklapne. Od te doby je klid. Chtěly mi už nabidnout novu, ale nevím proč? Má helma je po 9 letech stejně dobra a hezka.

Cely svět jsem projel v vysokych koženich holinach na ježdění koní a zdalo se mi zbytečně vypadat na motorce jako ližař s přeskačama.. Ani jsem nevěřil, že existují nepromokavy boty, dokud mi má žena nevyhodila mé vzacne konske, z dratem zavazane boty a koupila mi nove, ktere.....no, nepromoknou. A take jsem nikdy nechtěl jezdit v jinych tričkach než ve svych potištěních a bavelněnich. Zdalo se mi, že v těch umělich hmotach se budu potit furt a budu smrdět.

Pří letošní cestě jsme ale s Martinem Pisařikem vyfasovaly trika z napisem R. Až po návratu jsem zistil, že to je značka RUKKA, o ktere mimohodem vím, že maji nejlepší obleceni pro motorkaře. To jsem zistil ve světě, když jsem byl věčně promočeny, a mé cestovatelske kolegy ktere jsem cestou potkaval, byly obvykle v suchu a každy pravy cestovatel měl RUKKA, takže to pro mně nebyla neznama značka. Ale nějake tričko ktere jsme vyfasovaly???? No, jo... Rad si ho vezmu a vyskouším... Leželo hluboko v kufru až někde do Irackych hranic, kde jsem s Martinem musel udělát povinnou fotku pro kameru a sponzory. Nandal jsem si uměle tričko "R" a...... sundal si ho až za tyden. Tak se mi libilo, tak bylo super. Nepotil jsem se skoro a k podivu ani nesmrděl. Vlastně jsem se potil, ale tričko okamžitě uschlo. stačilo otevřit zip kombinezy na chvylku a tričko bylo suche. Skutečně po tydnu jsme se z Martinem schodly, že vlastně to tričko začalo i vonět. Pravda je že muj smrad mě docela voní, ale Martin měl stejne pocity ze sebe. Ale rozhodně jsme se nestiděly zapadnout mezi spocene Iračane. A největší parada? Když jsme ho konečně vypraly, tak za par minut bylo suche. Jasně, bylo 30stupnu horko i v noci a suchy vzduch, ale me ostatni trička usichala dele. Doporučují tričko upřímně, a jestly jsem lhal, jako že nebudete spokojení, jako že jsem ten svět neobjel!

Míra Lisý

Přilba SCHUBERTH SR2

V rámci motoškoly učím skoro denně na motorce a hledal jsem bezpečnou a hlavně lehkou helmu. Do hledáčku mi padla SCHUBERTH SR2 čistokrevná závodní přilba určena pro sportovní jezdce a profesionální závodníky s váhou 1350 g (velikost M). Využíval jsem jí jak na okruzích, tak při jízdě v provozu. Díky prvotřídním aerodynamickým vlastnostem mi hlava při vyšších rychlostech nekmitala a přilba byla klidná. Jelikož jde o sportovní přilbu a ne cestovní, tak jsem zjistil vyšší hlučnost pří použití intercomu, oproti třeba modelu C3. Hledí má stejně jako ve Formuli 1 závodní 2D tvar a je přizpůsobené na trhačky. Co se týká vnitřní ventilace tak je TOP, měl jsem pocit jako když mi někdo fénuje vlasy :) Podšívka výborně odvádí vlhkost a můžete jí i prát.

Co dodat na závěr, lehká, bezpečná a velmi vzdušná sportovní přilba. Za mě super :)

Enduro vyklápěcí přilba SCHUBERTH E1

Tuto helmu používám již dva roky na cestovním enduru Honda Africa v rámci Enduroškoly. Co Mě na ní baví? To, že je vyklápěcí a mohu tak perfektně komunikovat se žáky. Občas, když si ji zapomenu v terénu zaklapnout, tak mi při skoku spadne na půl hledí a já pak nic nevidím. Takže doporučuji helmu vždy zaklapnout (tak jak to doporučuje výrobce :). Má velmi dobrou ventilaci, takže vyklopení bradové části používejte jen při velmi pomalé jízdě nebo při čekání na semaforu. Další skvělou vlastností je, že je tichá a velmi dobře je slyšet i intercom. Kšilt É jedničky je hlavně pro enduro využití, takže záleží na výšce předního plexi motocyklu. Při jízdě nad 150km/h a nízkém plexi mi trochu vibroval. Je nastavitelný do tří poloh a nebo jej můžete jednoduše oddělat a použít tuto helmu např. i na jinou silniční motorku. Letos jsem absolvoval v této helmě i lehčí pád a výsledek? Hlava jak v bavlnce! Výstelka přilby je měkká, dá se vyjmout a vyprat. Díky folii Pinlock se helma nemlží, tak že jsem s jízdou v dešti neměl žádný problém. Jediná drobná vada je vyšší hmotnost, ale to je u této kategorie vyklápěcích helem normální. Má velmi jednoduché a pohodlné zapínání micro-lock, které zvládne i malé dítě.

Za mě velmi kvalitně zpracovaná a bezpečná helma. Je sice šitá na míru pro cestovní endura, ale po sundání kšiltu z ní máte klasickou integrálku, prostě dvě helmy v jednom balení, a to se vyplatí :).

Martin Písařík

Léta jsem jezdil na motorce v bundě na lyže. Léta mi to stačilo na těch pár kilometrů po ČR. Ale minulý rok mě čekala dlouhá cesta na sever Iráku. Změnil jsem motorku a musel se i lépe vybavit. Tak jsem se obrátil na Genezi a Víťu Ryšavého. Předem musím říct, že jsem velmi nerozhodný člověk a trpělivost, s jakou se mi všichni věnovali, byla neuvěřitelná. Já už bych mě poslal do háje :-)

Začnu odshora a to je helmou. Helmu SCHUBERTH jsem při přípravě motorky vyzkoušel jak v mínus šesti stupních v ČR, tak poté v 50 stupních v Iráku. Dokonale těsní, drží a po třech týdnech denní jízdy a 9000 km jsem neměl ani jediný problém se zády nebo krkem. K tomu naprosto nezbytný intercom, což pro mne byl opět nový zážitek, ale na dlouhých cestách nepostradatelný. Domluvit se s parťákem, kde zastavíme, máme-li dost vody a samozřejmě pár slov o ženských:) A když si člověk na nutném nudném přejezdu dálnicí pustí do uší potichu blues, hned je cesta veselejší a lépe ubíhá. Oblečení jsem vybíral nejdéle a mojí prioritou byla světlá barva kvůli horkým podmínkám, které nás na cestě čekaly. Což se ukázalo jako dobrá volba. Rukka Roughroad je kombinace vnitřní goretexové vložky a vnější větratelné bundy (u kalhot to samé). Ovšem pro mne nebyla vnitřní vrstva pro takové počasí praktická a tak jsem používal jen samotnou bundu, která poskytovala dostatečné bezpečí a přitom byla vzdušná a v případě deště jsem se oblékl ještě do klasického lehkého nepromoku. Ve velkých teplech jsem jezdil místo kalhot v motodžínsech. Rukavice jsem měl dvoje, jedny goretexové Rukka Virium, což je pro mne malý zázrak, protože jsou lehké, pružné a přitom opravdu nepropustí ani kapku. A také jsem u nich velmi ocenil dotykovou část pro mobilní telefony, když člověk potřebuje třeba zadat na mobilu něco do navigace a tak nemusí rukavici sundavat. Je to nečekaně velmi praktické. Druhé rukavice jsem měl letní, ve kterých se dalo jezdit i v extrémních tepelných podmínkách. Boty Daytona Road Star mi předpokládám zůstanou na celý život. Mám v nich pocit bezpečí, jistoty a i v prudkých deštích jsem měl nohy v suchu. V horkém podnebí na krátké přejezdy jsem používal motokecky Modeka. A nesmím zapomenout na nenápadný poklad v podobě funkčního trička Rukka, které se dá nosit i několik dní a prostě nesmrdí! Myslel jsem si, že je to mnou, že mám tak dobré pyžmo, ale ani Igor Brezovar, který měl stejné triko, nebyl cítit a tak jsem nabyl dojmu, že na tom triku asi něco bude :-)

Každopádně se těším až zase budu něco potřebovat a budu trápit svojí nerozhodnosti vstřícné a milé a profesionální lidi v Genezi.

Jiří Bašný

Helmy Schuberth a já
Ještě za doby reálného a všeobjímajícího socíku mně (jako motocestovateli – zelenáči) učarovaly helmy s odklopnou lícní částí, tedy tzv. „vyklápěčky“. Náš tehdejší monopolní výrobce, Cassida, je jaksi nenabízel. Nicméně, „voják se snaží, voják má“, no a mně se podařilo přes mé (západo)německé motokamarády opatřit si „klapačku“ BMW. Prachů jako za kostel, ale té radosti! Nakonec se v mém inventáři vystřídaly tři. Ale proč to píšu – tehdy je pro baworskou fabriku vyráběl Schuberth.

Postupem času jsem usoudil, že platit za odznáček BMW na boku helmy prašule navíc je jaksi kontraproduktivní, takže když se vnitřek mé poslední BMW přilby neodvratně poroučel do nicoty, zcela logicky volba padla na Schuberth. Tehdy byla nabízena C1, takže jsem roku 2004 „šel do ní“.

Projela se mnou leccos, od Skotska a Irska až po Ukrajinu, po prvním měsíci užívání už jenom pohodlná a bezzávadová. Za cca deset let jsem v ní nadrandil cca 140 000 km k mé spokojenosti.

Používání se ale projevilo i na ní. Jelikož jsem s ní byl víceméně spokojen, moje volba zákonitě padla opět na Schuberth model C2. Ale tady jsem narazil, přesněji řečeno jsem ji na svoji 3XL kebuli nenarazil. Otevřená jakž takž padla, ale uzavřít ji už nešlo bez deformace gesichtu:-(. Takže „jednička“ musela sloužit až do doby, kdy se objevila nová verze vyklápěčky Schuberth, C3. Ta mi padla jako příslovečný „zadek na hrnec“. Od začátku nikde nic netlačilo, přilba do dnešní doby se na hlavě nemele, prostě pohoda od první chvilky až dodnes. Jen jedna maličkost mně vadí – při plném sklopení plexi mám hranu pinlocku přesně v ose výhledu, což je jaksi rušivé. Tohle řeším pootevřením na první zoubek. Halt, nic není dokonalé. Bohužel se stejný problém jako s C2 objevuje i s nástupkyní C4. Opět ji na hlavu nedostanu. Popravdě, v tomhle bodu nějak filozofii vývoje u Schuberthu nerozumím, jak to že jedna řada pasuje a druhá ne, třetí jo a čtvrtá zase ne?

No nic, asi budu muset u C3 opět vydržet a čekat na C5 :-))). Jen doufám, že se jí aktivně motocyklově dožiju….

Břetislav Havel

Najel jsem v přilbě Schuberth C2 cca 90 000 km za osm let. Nevím, jestli je to správné, mít jednu helmu tak dlouho, ale já byl naprosto spokojen a tak k výměně nebyl důvod. Po celou dobu užívání žádný problém ...prostě "spolehlivý parťák do každého počasí". Teď nevím, jestli jsem za tu dobu vyměnil plexi s pinlockem 2x nebo 3x, ale to je "spotřebák" a tato investice se vždy vyplatila perfektním viděním. Podšívka dostala zabrat a jeví "známky únavy", ale na přilbě bylo vše od novoty původní a plně funkční, až do výměny za nový model.

Vloni v srpnu jsem si udělal radost novým "škopkem" ;-) Vypadalo to tak, že jsem si jel pro Éjedničku, protože se mi moc líbil enduro kšilt. V prodejně ve Zlíně jsem zjistil, že i C4 se mi líbí, a "že by stála za hřích". Za trpělivé a vstřícné asistence paní vedoucí jsem pak dvě a půl hodiny trávil vybíráním. Úsek Zlín - Vizovice a zpět jsem se zkoušenými přilbami absolvoval 4x! No, nakonec jsem odjel v Schuberth C3 Pro v krásné "Glossy White", která je prostě nejlepší! :-)

Stará dobrá C2 odpočívá ve skříni v garáži, připravena pro strýčka Příhodu ...třeba se ještě na svatého Dyndy sveze. Nová CéTrojka se za prvních pár měsíců osvědčila a tak se těším, že si ji užiju přinejmenším stejně dlouho a dobře, jako schubrtku předchozí!